1
Úvod
Těší
nás, že Vám zhruba dva roky po vydání brožury „Výlety NATURA 2000 v západním
Krušnohoří“, s kterou jsme podnikli osm turistických výletů
saskou částí západního Krušnohoří, můžeme nabídnout další
brožuru k poznání evropského systému rezervací. Dnes jsme ještě
„evropštější“ a mobilnější, pojedeme na kolech k našim
sousedům, kteří teď již také patří do EU. Na čtyřech
cyklistických trasách českým a saským západním Krušnohořím se
seznámíme s lokalitami FFH a ptačími rezervacemi, které jsou součástí
velmi půvabné krajiny na obou stranách hranice. V případě
nezbytných vysvětlení se nelze zcela vyhnout určitému překrývání
s první brožurou. Snažili jsme se, aby bylo co nejmenší.
Jde
tedy opět o systém rezervací Evropské unie, který bychom Vám touto brožurou
rádi trochu přiblížili, a to na příkladu typické německé
hercynské krajiny, západního Krušnohoří. Můžete si tento region
prohlédnout takřka z „evropského zorného úhlu“. Samozřejmě
Vás povedeme spíše „hezkými oblastmi“, protože krása krajiny často
úzce souvisí s druhovou rozmanitostí a vysokou hodnotou z hlediska
ochrany přírody. Rychle však také zjistíte, že neprojíždíte nenarušeným
prostředím. Jako v mnoha regionech Evropy najdeme mnohá ohrožení a
lecjakou poskvrnu na kraji cesty nebo alespoň na dohled, a ani to nechceme
ignorovat.
Projekt
„Přeshraniční výlety NATURA 2000 v českém a saském západním
Krušnohoří“ byl opět umožněn díky finanční podpoře
Fondu na ochranu přírody Saské zemské nadace Příroda a životní
prostředí, které bychom na tomto místě rádi srdečně poděkovali.
Kromě této brožury vznikl i leták, a internetová stránka
natura2000-touren.de byla přizpůsobena přeshraničnímu
hledisku.
Přejeme
Vám hodně radosti při poznávání horního západního Krušnohoří
a jeho významu pro evropskou ochranu přírody. Věříme, že v budoucnu
ještě účinněji podpoříte nejdůležitější požadavek
naší doby – bezpodmínečné odpovědnější zacházení s naším
přírodním dědictvím, a to od osobní až po globální úroveň.
2
Co
je NATURA 2000?
Než
se vydáme na výlet, rádi bychom ohledně této evropské ekologické sítě
vysvětlili několik odborných skutečností z ochrany přírody.
Toto vysvětlení je nezbytné pro „evropský pohled“ na Vašich
cyklistických výletech, který bychom Vám chtěli nabídnout.
Členské
státy Evropské unie disponují nesmírně bohatým přírodním dědictvím.
Už jen v 15 státech „staré Evropy“ existuje několik tisíc druhů
biotopů, v nichž žije mimo jiné 150 druhů savců, 520 druhů
ptáků, 10.000 druhů rostlin a více než 100.000 druhů bezobratlých.
Tato bilance se opět významně zvýšila vstupem dalších 10 států
v roce 2004, mezi nimi i České republiky. Ale toto bohatství je ohroženo,
intenzifikace mnoha lidských činností způsobila v průběhu
několika málo desetiletí zničení a rozdrobení resp. narušení
mnoha biotopů a tím drastický úbytek velkého počtu druhů, a
to i někdejších běžných druhů. Některé druhy jsou nenávratně
ztraceny.
Přírodní
biotopy a také takzvané „přírodě blízké“ biotopy se staly vzácnými,
lze-li ještě vůbec hovořit o přírodních biotopech v přesném
slova smyslu. Krajiny, v nichž je podíl takových biotopů ještě
relativně vysoký, se dnes často označují jako „kulturní
krajiny“. Tím má být vyjádřeno, že jsou sice více či méně
silně ovlivněny člověkem, ale přesto ještě v podstatě
nenarušené.
Ze
strany Evropské unie je vyvíjena snaha vytvořit pod názvem „NATURA
2000“ ekologickou síť vybraných, cenných lokalit za účelem
zachování biologické rozmanitosti a typických evropských přírodních
a kulturních krajin. K tomu byly vydány dvě směrnice. „Směrnice
na ochranu ptactva“ (1979) slouží především k dlouhodobé ochraně
a zachování divoce žijících ptáků a jejich biotopů. Zvláštní
ochranná opatření platí pro 181 druhů ptáků, které jsou ohroženy
v důsledku jejich nízkého stavu, resp. jejich omezeného rozšíření.
Ve „směrnici Fauna-Flora-habitát (FFH)“ (1992) bylo označeno 200
zvlášť ohrožených druhů biotopů, okolo 200 druhů zvířat
a více než 500 druhů rostlin evropského významu, pro něž členské
státy musí vyhlásit rezervace. Zde se jedná o druhy biotopů, jejichž
územní rozšíření je velmi malé nebo silně zmenšené (rašeliniště,
vřesoviště atd.), resp. o biotopy, které jsou pro šest
biogeografických regionů Evropy mimořádně reprezentativní. V uvedených
druzích biotopů jsou jak přírodní biotopy, u nichž je žádoucí vývoj
z větší části neovlivněný člověkem, tak i přírodě
blízké biotopy odkázané na pravidelné, ale extenzívní využití. Pro zvlášť
ohrožené (prioritní) biotopy a druhy musí být učiněna zvlášť
naléhavá ochranná opatření.
Vyhlášení
lokalit FFH je spojeno s určitými požadavky, za jejichž dodržování
jsou odpovědné členské státy. Například musí být zamezeno
zhoršení stavu lokalit, musí být vypracovány plány obhospodařování,
a v případě určitých záměrů musí být
provedeny zkoušky únosnosti pro životní prostředí podle směrnice
FFH.
Pro
ochranu přírody je třeba získat rybáře, lesní hospodáře
a zemědělce obhospodařující lokality FFH, kteří se mají
stát partnery ochrany přírody. K tomuto účelu jsou k dispozici
dotační programy spolufinancované EU. Vyhlašování lokalit FFH může
být tedy spojeno i s finančními výhodami pro lidi pracující v regionu.
Pokud
se chcete dozvědět více o síti NATURA 2000, odkazujeme na níže
uvedenou literaturu.
3
Přírodní prostor českých
a saských Krušných hor / západního Krušnohoří
Krušné
hory tvoří přírodní hranici mezi Saskem a Českou republikou.
Jsou 125 km dlouhé a přibližně 35 km široké. Jsou typickým
jednostranně ukloněným kerným pohořím, které od hřebenu
směrem na sever klesá mírně a směrem na jih strmě. Jejich
hřebenová linie probíhá jižně od státních hranic. Nejvyššími
horami jsou Klínovec (1244 m) na české straně a Fichtelberg (1214 m)
na straně saské. Svému názvu a časnému osídlení od 12. století
pohoří vděčí především bohatým ložiskům rud, které
zapříčinily také nezvykle husté osídlení.
Na
geologické skladbě se podílejí především žula, fylit a svor.
Klima hřebenových poloh je drsné, dříve používané označení
„Saská Sibiř“ je však hodně přehnané. Množství srážek
pohybující se v závislosti na nadmořské výšce mírně pod
či nad 1000 mm a roční průměrné teploty okolo 6 stupňů
Celsia přesto vedly k typické vegetaci, jejíž hlavním znakem je
vysoký podíl lesů. Dominují smrkové monokultury, pouze ve vrcholových
polohách se nalézají zbytky přirozených horských
smrčin a mezi 500 a 800 m. n. m. na strmých údolních svazích rostou
zbytky horských bučin, které by pokrývaly v přirozených podmínkách
převážnou část Krušných hor. Za
zmínění stojí cenná krušnohorská rašeliniště vrchovištního
typu, nacházející se po obou stranách hranice především v hřebenových
oblastech. Zemědělství je na saské straně zastoupeno intenzivním
polním i travinným hospodářstvím. S narůstající výškou
roste význam travinného hospodářství, které začíná být
provozováno extenzivněji. Souvisí to s tím, že ve vyšších polohách
se ještě nalézají četné krajinné skvosty, jako jsou horské a
smilkové louky, a vzácné pastviny. S narůstající nadmořskou
výškou roste i význam péče o krajinu. Přispívá směrodatně
k zachování nezalesněné kulturní krajiny a jejich elementů,
zejména k uchování a obnově cenných luk a pastvin. Ve vysokých
polohách české strany se v posledních letech zvýšil význam spásání
travin stády skotu a ovcí, které zajistí smysluplné využití
charakteristických, mnoho let nevyužívaných otevřených ploch. Je převážně
extenzivního charakteru a provozuje se za účelem zachování krajinného
rázu. Na některých místech dochází vlivem vysokého počtu zvířat
téměř k intenzivnímu spásání s negativními důsledky
pro vegetaci.
4 NATURA
2000 v českém a saském západním Krušnohoří
V saské
části Krušných hor se nachází 18 oblastí FFH (Fauna-Flora-Habitat) a
jedna ptačí oblast (cca 12 procent plochy) s nejrůznějšími
typy biotopů, od lesních, tekoucích a stojatých vod až po cenné krušnohorské
rašeliniště a charakteristické horské louky. Obzvláště dobře
vybaveno je západní Krušnohoří a hřebenová oblast. Na německé
straně je v oblasti s popisovanými trasami jedna ptačí
oblast a 8 oblastí FFH (Fauna-Flora-Habitat) s celkovou plochou přibližně
8.000 hektarů.
Dvoudílnou
velkoplošnou oblastí FFH „Krušnohorské plató“ o rozloze téměř
12.000 hektarů byla značná část hřebenové oblasti české
strany začleněna do evropského ochranného území. K tomu se přidávají
další dvě trochu níže položené oblasti FFH o společné rozloze
asi 700 hektarů u Rudné a u Vysoké Pece.
Dvě
mapy k těmto oblastem na německé a české straně
naleznete na poslední stránce obalu, další informace pak v popisech
jednotlivých tras. Detailní popisy ke všem oblastem získáte na internetové
stránce Saského státního ministerstva životního prostřední a zemědělství
(www.umwelt.sachsen.de), případně na internetové stránce
Ministerstva životního prostředí České republiky (www.env.cz,
www.natura2000.cz).
Na
obou stranách hranice lze nalézt velmi cenné biotopy území FFH, od různých
typů lesních biotopů, tekoucích a stojatých vod až po cenné
krušnohorské rašeliniště a charakteristické horské louky. Více se
dozvíte v popisech jednotlivých tras.
